Großvenediger na lyžích

20.4.2004

Po loňském vydařeném výstupu na Großvenediger jsme se letos rozhodli zkusit to na lyžích. Termín jsme si vybrali v půlce dubna s tím že už by mohlo být hezky. V pátek odpoledne jsme vyrazili se Slimákem a Leninem směr Mühlbach, kde byl Tiky a spol. již od minulého víkendu lyžovat a my jsme se u nich mohli vyspat. Ráno jsme se vydali směr Venediger.

Letos jsme se oproti loňsku rozhodli pro jižní cestu takže jsme autem projeli tunel a dojeli do Hinterbichlu kde se dá na konci vesnice parkovat. Dole už sníh nebyl a tak jsme na parkovišti hodili lyže na batohy a začali stoupat. Cesta začíná pěkně stoupat již od parkoviště, takže jsme za chvíli nabírali výšku. Asi v půli cesty přecházíme lavinu která sjela z bočních svahů a za ní už začínal přibývat sníh takže jsme mohli nasadit i lyže a až na pár vytátých míst jsme na nich došli až na Johannishütte. Tady jsme si dali pivo a začali uvažovat, že tu i přenocujeme. Nakonec jsme ale vyrazili na Defreger Haus. Teď už se dalo jít stále na lyžích, jen poslední traverz těsně pod chalupou byl tak rozdupaný, že se po něm nedalo téměř jít (po 1500 výškových metrech to byl docela boj). Na chalupě byla pěkně vytopená hospůdka, chatař nám udělal polívku a natočil pivko. Jo a slevu kromě Alpenvereinu dostanete taky na průkazy ČHS a KČT.

V neděli ráno bylo úplně zataženo, takže jsme se v klidu nasnídali a vyšli na hřebínek nad chalupou podívat se jak to vypadá na ledovci. Tam nebylo vůbec vidět, ale během chvíle fouklo a úplně se vyjasnilo. Okamžitě jsme se začali chystat na odchod. Od chalupy jsme vystoupali až za hřebínek kde se sestoupí na ledovec. Tam už se nám začalo opět zatahovat. Během postupu na ledovci se viditelnost zhoršovala a my jsme potkávali skupinky skialpinistů vracejících se zpět. Za chvíli začalo i sněžit a i my jsme se uprostřed ledovce a bílé tmy otočili a rychle sjížděli dolů, dokud byla ještě vidět naše stopa. Všichni včetně chataře odjeli do údolí. My jsme měli v plánu odjet až v pondělí tak jsme se přestěhovali do winterraumu. Ten je docela dobře vybaven včetně kamen a dostatku dřeva takže se za chvíli kouřilo z komína a uvnitř bylo pěkné teplíčko. Odpoledne nám dělali společnost pouze dvě kavky které si hráli ve větru. Čas jsme si ještě krátili na hřebínku nad chalupou a chvílemi na hřebenu chalupy.

V pondělí ráno bylo počasí stejné jako den předtím. Napadlo asi 15 cm sněhu, stále sněžilo a nebylo moc vidět. Sbalili jsme se a zahájili sjezd do údolí. Sníh byl na sjezd pěkný, bohužel totální difúze nám všechnu radost ze sjezdu zkazila. Jak jsme se blížili k Johannishütte měnilo se sněžení v déšť. Za chvíli skončil sníh a lyže putovali na bágl. Pak už jen došlapat k autu a máme to za sebou. Bohužel jsme se tentokrát do počasí netrefili, ten kdo přijel o týden později měl jak pěkný čerstvý sníh tak i nádherné počasí. Tak snad příště.